
Když se nad Bali začne stmívat a nebe se barví do zlata a červeni, rozezní se z hluboké noci zvuk, který nejde zapomenout. „Čak, čak, čak, čak…“ a desítky mužských hlasů tvoří rytmus, který se stává tepem země. Žádné hudební nástroje, jen lidské hlasy, pohyb a oheň. To je Kecak dance, jeden z nejpůsobivějších a nejsilnějších rituálních tanců na Bali.
Kecak vznikl v první polovině 20. století jako divadelní podoba posvátného transového tance „Sanghyang“. Původně se tančil, aby zahnal zlé duchy a očistil prostor. Mužský sbor, který tvoří kruh kolem ohně, představuje duchovní ochranu – energii, která nese sílu modlitby. Současná forma tance vychází z příběhu Rámájany , staroindického eposu o boji dobra a zla, světla a temnoty. Vypráví o princi Rámovi, který zachraňuje svou ženu Situ ze spárů démonického krále Ravany. Celý se odehrává prostřednictvím tance, zpěvu a ohně – symbolů, které na Bali příběh představují očistu, víru a sílu ducha.
Na pódiu sedí mužů v kruhu, jejich hlasy tvoří hypnotický rytmus. Bez bubnů, bez hudby. Jen lidské tělo, dech a hlas. Zvuk se stává nástrojem, pohybem, ohněm očistou. Diváci nesedí daleko – jsou součástí dění. Rytmus proniká až do hrudi, tělo se mimoděk pohybuje v rytmu, a i když nerozumíte slovům, rozumíte všemu. Je to tanec energie, jednoty a síly , která připomíná, že člověk a příroda tvoří jeden celek.
Aby byl prožitek z Kecaku hlubší, zkuste se na něj dívat nejen jako na kulturní vystoupení, ale jako na duchovní obřad.
Každý hlas je jako puls života. Zavrťte na chvíli oči a jen poslouchejte. Uvědomte si, jak rytmus dýchá, jak se prolíná s vaším vlastním dechem.
I když nerozumíte slovům, nechte na sebe působit pohyb, gesta a výraz tanečníků. Symbolika dobrá, odvahy a víry je univerzální, promlouvá k duši, ne k rozumu.
Na závěr tance často přichází část s ohněm. Jak se plameny dotýkají tmy. Je to okamžik, kdy světlo vítězí, připomínka, že v každém z nás je stejná síla přeměny.
Rytmus a hlas pronikají tělem.
Cítíte, jak se ve vás něco probouzí – životní síla, která byla možná skrytá.
Zvuk a oheň mají na Bali hluboký význam.
Kecak není jen tanec, je to rituál očisty , při kterém se uvolňuje napětí a mizí těžká energie.
Společný zpěv, oheň, víra a příběh dobra proti zlu – to vše vytváří prostor, kde se člověk cítí být součástí něčeho většího.
Je to okamžik, kdy se kultura, víra i člověk spojí v jeden rytmus.
Nejznámější Kecak dance se koná v chrámech Uluwatu a Tanah Lot při západu slunce.
Doporučuje se přijít alespoň 30 minut před začátkem, místa se rychle zaplní.
Vezměte si sarong, z úcty k posvátnému prostoru.
Po skončení seďte ještě chvíli nechte zvuk i obrazy doznít, dokud se noc zcela nesetmí.
Kecak dance je víc než představení. Je to živá modlitba, která spojuje hlasy, příběh a oheň v jednom celku. Když odcházíte, v těle ještě chvíli zní rytmus av duši klid, který přináší pochopení, že světlo a jsou dvě strany jedné cesty.
